"Stop hoping, start believeing." - Joe Jonas

"I don't believe that you can't fall in love with someone you never met. It's too bad, I don't believe it." - Nick Jonas

"Live at the top, like you're on the bottom." - Kevin Jonas

Pomozte jim!

Aj ty môžeš pomôcť
pomahejte-jim.blog.cz
kklg
*
Psia Dušička
pomipo.blog.cz
www.psiadusa.sk


UZDRAVME SVĚT!!!

Splnění snu díl 13.

10. dubna 2010 v 21:13 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Další dílek. :)

Další den všichni měli dobrou náladu z úspěchu a tak jsme se jeli projet na takové zvláštní místo za lesem. Byli tam vodopády, rostly tam zvláštní kytky a bylo tam jezírko. Šla jsem si sednout k němu. Vypadalo to tam kouzelně. Nikdy jsem tam nebyla. Kluci říkali, že tam chodí když mají třeba problém. Podobně jako na mýtinu. Takhle podobně to vypadalo:
Hezký že? Napadlo mě se zeptat jestli bych u nich nemohla zůstat déle. "Jasně že můžeš. Jak dlouho budeš chtít." odpověděl Kevin St. "Díky." "Nemáš zač. Jsi tady vždycky vítaná." řekla Denise. Joe ke mně přišel a zašeptal: "Pojď za mnou." Divila jsem se. Chce mi něco ukázat? "O co jde Joe?" zeptala jsem se, když jsme byli docela daleko od ostatních. "Uvidíš." Vypadalo to jako bysme obcházeli vodopády. "Všechno není takové jaké se zdá. A můžou se dít zvláštní věci." mluvil v hádankách. "No uvidíme." Řekla jsem si v duchu a šla dál. Vydali jsme se hlouběji do lesa. "Jsme tady." řekl a zastavil se. "Skrč se a drž se za mnou." "Dobře." "A nemluv moc nahlas." Byla jsem hrozně zvědavá. Proč takový tajnosti? "Podívej." řekl a ukázal prstem někam před sebe. Vydechla jsem údivem. Přímo před náma, asi 100 m, byli 4 vlčata a jejich matka. Hráli si tam. "Myslela jsem, že tady vlci být nemůžou." "Jo to jsem si taky myslel, ale říkal jsem ti že všechno není takový jaký se zdá." "No rozhodně je to krásný. Pojď jdeme si je pohladit." "BLÁZNÍŠ?" řekl Joe. "Jsou to šelmi!" "Já vím. Víš já sem se učila komunikovat se zvířatama na jedný fakt zvláštní škole. Naučí tě i jak dát lvovi ruku do huby. Ale vůbec ne proto že by se tě bál. Ale proto že ti věří a má z tebe respekt" vysvětlila jsem mu. "No já nevím. Zdá se mi to riskantní." "Bude to v pohodě. Jen mi věř. Zatím tu zůstaň a dívej se. Potom ti řeknu co máš dělat." "No dobře." Pomalu jsem se tam rozešla. Všimli si mě a důvěřivý vlčata se ke mně chtěli rozběhnout. Matka jim to nedovolila a zahnala je do nory. Začala vrčet. Byla jsem klidná. Věděla jsem to, ale Joe za mnou trnul. Postavila jsem se k ní bokem a dívala se do země. Byl to signál, že jí neublížím. Pořád vrčela, ale trochu míň. Takhle jsem stála asi pět minut. Poznala že jí neublížím a přemýšlela jestli mě má napadnout, když je silnější. Postavila jsem se přímo proti ní a dívala se pořád do země. To byl signál že si na mě nemůže vyskakovat.  Trochu se lekla a zavrčela. Pak tam jenom stála. S pohledem upřeným do země jsem pomalu zvedla ruku a dvěma prsty jsem na ní ukazovala. Pomalu jsem zvedla hlavu a podívala se na ní, ovšem ne do očí. To by byla výzva k boji. Udělala dva kroky ke mně. Uvolněně jsem stála se zvednutou rukou a dvěma prsty, ukazujícími na ní. Sedla si. Teď jsem věděla že mi neublíží. Dala jsem ruku dolů. Měla ke mně respekt. Potřebovala jsem její důvěru. Sedla jsem si na bobek, ale bokem. Zase jsem se dívala do země. Začala jsem k ní tiše šeptat. Měla nastražený uši a upřeně mě sledovala. Teď jsem jen čekala, kdy to zabere. Po chvíli si ztoupla. Udělala pár váhavých kroků ke mně. Ještě víc jsem se natočila bokem. Nakonec se ke mně rozběhla a vrtěla ocasem. Začala jsem jí hladit. Spadla jsem na zem, když se na mě navalila. Podívala jsem se na Joea. Jen zíral s otevřenou pusou. Z nory vyběhli vlčata. Tentokrát je nechala. "Musím udělat všechno to co ty?" zeptal se. "Ne. Mě věří takže bude věřit i tobě. Pojď pomalu sem. Ale dívej se do země. Půjdu k tobě a ona mě bude chtít chránit. Má ke mně ale respekt takže jí NEDOVOLÍM aby ti ublížila. Tak pojď." "Do..bře." Šla jsem k Joeovi. Podle mého předpokladu se chtěla s vrčením rozběhnout za ním. Stoupla jsem si přímo před ní a natáhla ruku, zase se dvěma prsty mířícími na ní. Stáhla se kousek dál a sedla si. "Tak. Hodná. Pojď Joe." Joe přišel až ke mně, pořád se díval do země a byl natočený k vlčici bokem. Chytila jsem ho za ruku. "Pojď kousek blíž k ní. Musí vidět, že já k tobě důvěru mám." "Dobře." Šli jsme tak 15m před ní a zastavili se. "Potichu na ní mluv. Mělo by to zabrat." Vlčice pořád seděla a nedůvěřivě si Joea měřila. Nakonec si dala říct. Rozběhla se k nám, ale já jsem jí zastavila. "Co to děláš?" zeptal se potichu. "Respekt. Postav se přímo proti ní a neboj se." Zarazila se a ustoupila. Lehla si na záda. Zasmála jsem se. "Tak teď už ti určitě neublíží. Můžeš se na ní podívat, ale ne přímo do očí." Pak se k Joeovi rozběhla a on jí začal hladit. "Páni. To je úžasný. Ještě nikdy jsem vlka nehladil. Díky. Tohle jsem nečekal a ani jsem nevěděl to o tý kominikaci. Je to super." "Jo je. Sem ráda že to umím. Ty vlčata jsou roztomilý!" Zasmály jsme se. "Jo sou." Mazlili jsme se s nimi ještě docela dlouho. Přišli tam ostatní. "Á tady jste. Hledali jsme vás...co?!!!! Vy hladíte ty vlky?!!!" řekla Denise. Vlčice vyskočila na nohy začala přešlapovat a vrčet. "Je tu moc lidí který nezná...běžte dál!" "Co se tady děje?" zeptal se Frankie. "Jen...běžte dál. Je rozrušená. Na vysvětlování není čas." "Dobře." řekl Nick. Já a Joe jsme jí uklidnili. "Dobrý. Už je to dobrý holka." "To bylo o fous." řekl Joe. "Jo. Půjdeme?" "Asi jo." souhlasil Joe. "Tak ahoj holka a kluci." :) "Jo jo. Byla to zábava."
"Tak. Teď nám všechno vysvětlete." řekla podrážděně Denise. "Woho! Není důvod na nás takhle mluvit. Já jsem chodila na školu kde mě naučili komunikovat s jakýmkoliv zvířetem. Třeba můžu i hladit lva. Nebo vlka A jestli se chcete zlobit, tak na mě a ne na Joea." "Je fakt skvělá. Kdyby ste to vyděli říkali byste to samý! Ta vlčice jí naprosto věřila a přitom k ní měla respekt." "No dobře. Vypadá to, že jste byli v bezpečí." "Jasně že jo!" řekla jsem. "NIKDY bych nedovolila aby se Joeovi něco stalo!!!" "Dobře. A ty?" "Já? Přece hlavně Joe musel být v bezpečí!" "Vážně? Hmmm." "No... protože já to umím. Mám na to školu." "Jasně. Kvůli tomu. Chápeme." řekl Kev. "Je to kvůli tomu!" "Jo je." přidal se Nick. "Nicku!" špitla jsem k němu. "Jdu nahoru." řekla jsem a rychle odešla.
"Amy?" Joe přišel ke mně. "O, promiň že jsem tě ztrapnila." "Né neomlouvej se. Neberu to tak." "No...a jak?" "Myslím že víš. Řekla jsi mi to ve druhým díle." :D "No...já musím...musím...musím se jít projít." vykoktala jsem ze sebe. "Jsi v pořádku?" "Jo. Jen chci na vzduch." Rychle jsem odešla.
Už byla tma. "Ach jo." řekla jsem si. "To bylo...zvláštní." "Co je zvláštní?" Lekla jsem se. "Oh. Ahoj." Stál tam Nick. "Tak? Copak je zvláštní?" "Ale nic. Jen..." "Jen?" "Nó...nechci o tom mluvit." "Chápu." "Vážně?" "Jo. Já jdu domů." Přemýšlela jsem o tom. Možná jsem tam měla počkat jestli mi chtěl něco říct. Ale...nemohla jsem. Byla jsem strašně nervózní. Přemýšlela jsem asi hodinu. Na nic jsem nepřišla, ale bylo tam hezky.
Pokračování příště

JJ 2
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MJJDream MJJDream | 13. dubna 2010 v 3:24 | Reagovat

Jéééé!!!! Nádherný díl!!!! :-)
Opět se těším na další. :-)

2 Romča Romča | Web | 14. dubna 2010 v 20:09 | Reagovat

awooy,pekný blog,prepáč za reklamu,ale PLS zapísala by si sa TU:
http://cute-jobros.blog.cz/1003/jb-fansss
na môj blog do JoBros FanSss ..bola by som velmi vdačná..rada oplatím =DD :D

3 Jonas super fan number one Jonas super fan number one | 15. dubna 2010 v 22:16 | Reagovat

[2]: Moc díky za pochválení blogu. Máš taky hezký blog, byla jsem tam a zapsala se do komentů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama