"Stop hoping, start believeing." - Joe Jonas

"I don't believe that you can't fall in love with someone you never met. It's too bad, I don't believe it." - Nick Jonas

"Live at the top, like you're on the bottom." - Kevin Jonas

Pomozte jim!

Aj ty môžeš pomôcť
pomahejte-jim.blog.cz
kklg
*
Psia Dušička
pomipo.blog.cz
www.psiadusa.sk


UZDRAVME SVĚT!!!

Duben 2010

Mám nový desing!

29. dubna 2010 v 13:14 | Jonas super fan number one |  Jonas Brothers
Do komentů napište svůj názor, prosím.

Splnění snu díl 16.

26. dubna 2010 v 21:46 | Jonas super fan number one |  FanFictions
A... Kdo si myslíte že tam byl? Jasně. Ten chlap a Joe. Zarazila jsem se a stuhla. Joe byl přivázanej vzadu rukama k židli. Vypadal tak zničeně! Nebyla jsem schopná slova. No, Joe a ten chlap taky ne. "AMY!" Joe se probral jako první. "Amy? To je Amy?" "Jo. Jsem Amy. A ty ten blb?" řekla jsem posměšně. "Dobře. Překvapila si mě. Máš odvahu, odhodlání a drzost. Ty vlastnosti beru." "Dík. Můžu jít za Joem nebo mi ustřelíte hlavu?" "Jen jdi." Najednou mi přišel dokonce milej. Ale takovýhle obrat v chování jsem zažila u Tess, takže mě to nepřekvapilo. Rozběhla jsem se k Joeovi jako šílená. "JOE!" Vrhla jsem se na něj a rozbrečela se. "Měla jsem strašnej strach! Příšernej! Hroznej! Děsnej!" "Jo. Já taky. A hlavně o vás. Nechtěl jsem abyste měli strach." "To by nešlo. Vždyť jsem omdlela, když jsem slyšela o tý pistoli!" "Jo. Já vím." "No a...strašně se mi stýskalo! Mám tě fakt ráda." "Jo já vím. Díl 2." Rozesmáli jsme se. Uslyšeli jsme pláč. Pak nám došlo že tam je ještě ten zločinec. Pustila jsem ze sevření Joea a otočila se. Brečel. "To je tak dojemný. (vzlyk) Jo. Já vím. Jsem zločinec a neměl bych brečet, ale v nitru jsem měkota. (pláč)" S Joem jsme se na sebe usmáli a ještě jsem ho obejmula. "A...co uděláte?" zeptala jsem se toho chlapa. "No...(vzlyk) to nevím. Jsem zločinec, neměl bych vás pouštět." "A nedal byste si radši něco k jídlu, pití a nešel k nám? Můžete si najít nějakou práci. A jak se jmenujete?" "Stan. Ale nemůžu vás pustit. Sice jsem teď brečel, ale už jsem v pohodě. Tak ti najdu židli Amy." S Joem jsme se rozesmáli. "Joe. Já jsem tak ráda, že jsem tě našla. Nevím co bych jinak dělala. Zešílela bych." "Jo. Utečeme?" "Co? Jo, jasně, jo dobře. Utečem." Rozvázala jsem ho a on mě obejmul. "Dobře tak pojď. Kam šel?" zeptala jsem se. "Do támhleté místnosti vlevo." "Prima. Pojď." Rozběhli jsme se pryč jak nejrychleji to šlo. "Tak. Tady je pěkná židle, ta se ti bude líbit...Amy? Amy? Joe? To snad ne. Oni utekli. Ó né." Rozešel se pomalu za námi. My už jsme byli skoro pryč. Běželi jsme už uličkou kolem zvířat. "Tak. Co teď?" řekl Joe udíchaně, když jsme došli na konec. Bylo to tam skoro rovný nahoru. "Vyšplháme to?" "A nebo použijeme žebřík co je tady." řekla jsem a ukázala do strany. "Jo. Dobrej nápad." Konečně jsme vylezli ven. Joe vydechl a nadýchal se čerstvého vzduchu. "Konečně po...po kolika dnech?" "Dnech? Byl jsi pryč měsíc a půl, Joe." "COŽE? Po měsíci a půl cítím čerstvý vzduch? Wow! Tak to si to užiju!" "Jo. Tak pojď." Chytil mě za ruku a šli jsme. Normálně bych se asi vytrhla. Dneska jsem byla taky nervózní, ale jinak a míň. Bylo to hezký. Procházeli jsme se chvíli lesem. Není divu, že Joe chtěl být na vzduchu. "Už půjdeme?" zeptala jsem se. "Jo. Všichni jsou už šílený, že jo?" "Jo to jsou." Šli jsme k busu a povídali si. "Lidi? Kde jste kdo?" řekla jsem vesele. "Ale co ten optimismus?" zeptala se Den. "Naš... AAAAAAAAAAAAAAAAA! JOE! JOE!" "CO?" zeptal se Kev. "Amy našla Joea!!!!!" ´Všichni se k němu rozběhli a objímali ho. "Prosím tě kde si byl kámo?" zeptal se Nick. "Nikdy bych se od tam nedostal, nebýt Amy." "Ale jo, dostal. Jsi přece GUUUUY!!!!" Všichni jsme se rozesmáli. "Nevěřili byste tomu. Ten chlap..." Joe začal vyprávět celý příběh. "Páni!" řekl Frankie. "To je jak z detektivky!" "Jo." řekl Joe. "Bylo to tam dost děsivý." "Vyděsila nás ta pistole!" řekla Den. "To mě taky. Pudu si asi asi lehnout. Po měsíci a půl bych to ocenil." "Jo běž." řekl Nick. Joe se na mě podíval a naznačil mi ať jdu za ním. "Chci jen říct díky. A...vím že mě máš, jak si říkala ráda jinak. Já možná taky." Potom hodně rychle odešel. Opřela jsem se o zeď a svezla se k zemi. WOW! Tomu nemůžu uvěřit. Proto že jsem ho zachránila? Nevím proč to tak je. Ale jsem ráda.
Pokračování příště


Splnění snu díl 15.

26. dubna 2010 v 19:31 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Už to vědělo i spousta celebrit. Demi a Dani samozřejmě taky. Dostávali jsme dopisy a vzkazy od fanoušků i od hvězd. Například Miley napsala, že si moc přeje aby to dobře dopadlo a je jí to hrozně líto. Dokonce i Barack Obama napsal. Zavolali nám i Billy, Sharon a Ashley. Byli z toho zničený stejně jako my. Ash si Jonas Brothers oblíbila, takže to pro ní byla velká rána a nervy. Nevěděli jsme co dělat. Nick dokonce dostal nápad, že naučí Elvise stopovat. Ale to by nám nejspíš nepomohlo. Mohl být kdekoliv. Přece ho to ale začal učit. Potřeboval se nějak odreagovat, stejně jako my.
Zločinec nám volal každý den a vždycky jeho hlas zněl tak děsně, bezcitně a mrazivě. Jednou zase zavolal. "Ahoj." řekl jízlivě. Neodpověděli jsme. "No tak. Kde je vychování?" Měla jsem sto chutí říct mu něco od plic, ale fakt jsem neměla sílu. Navíc jsem se o Joea tak bála. "No dobře, tak nezdravte no. Tak Joe. Chtěl bys pryč?" "Myslíš si že když mi neustále vyhrožuješ že se tě bojim? Nikdy mi nic nemůžeš udělat. Protože neděláš." "A mám toho dost!" Slyšeli jsme že vstal ze židle a někam šel. Po chvíli jsme uslyšeli výstřel. Nemohli jsme strachy promluvit. "Tak? Co teď? Už nejsi takovej hrdina co? Mám tu bouchačku tak seš zticha viď?" Vystřelil jenom do vzduchu. Ale měl zbraň. To nebylo dobrý. "Tak co? Už se bojíš? Bojíš se? Řekni že jo!" "Jo." řekl Joe tak jak jsem ho nikdy neslyšela mluvit. Třesoucím se hlasem ze strachu. "No vida. Konečně máš taky respekt. Co teď uděláme?" Zase vystřelil do vzduchu. "JOE!" už jsem se neovládla. "Amy?" "JOE! Jsi v pořádku?" "Jo jsem. Nebojte se." "Á no jó. Já na vás úplně zapoměl. Měli jste strach co? Měli? Já vím že měli takže po vás nechci odpověd." "Ani bys nedostal takovou jako bys čekal ty hajzle!" řekla jsem. Jednala jsem s ním jenom já. Nevím proč, ale jo. "Ho ho ho. A co kdyby se stalo tohle? Mám pystoli u jeho hlavy!" "Je to pravda Joe?" "Jo." řekl vystrašeně. Najednou se mi úplně zatmělo před očima. Omdlela jsem. Nevydržela jsem to. Denise se mě snažila probrat, ale omdlel i Nick. Kevin st. s ním dál mluvil. "Amy a Nick omdleli. Spokojenej?" "Bezva. To jsem nečekal. Pro dnešek to stačilo. Tak nashle." Ještě vystřelil do vzduchu a hned zavěsil. Alespoň jsme doufali že do vzduchu. Mezitím jsme se probrali. "V..v..vážně řekl...ž..že..že.." "Jo vážně Amy. Taky jsem myslela že omdlím." řekla Denise. "Proboha. Já jsem vážně omdlel." divil se Nick. "Všichni jsme si mysleli že omdlíme takže..." řekl Kev. "Tohleto už je vážný." řekl Frankie. "Myslel jsem že si nic nedovolí, ale když se naštve dokáže hodně. Mě je špatně. Musím se napít." "Dneska zkusil vážně hodně. Už je to špatný. Nemůžeme už věřit, že je to měkota. Protože není a brzy tohle neunesem." řekl Kevin st. "Něco jsem slyšela. Když volal. Jakoby...řehtání koně." "Řehtání koně?" řekli všichni najednou. "Jo. Možná že je někde na statku. Nebo tak. Jenom říkám co jsem slyšela." "Dobře. Zavoláme na policii a řeknem jim to." řekla Denise. "A pro mě je to stopa." zvedla jsem se a šla si pro bundu. "Moment, moment, moment. Ty chceš jít hledat? Sama? Teď? V 6 hodin večer?" zeptal se s údivem Kevin st. "Jo. Jestli je to stopa tak jo. Už to nevydržim." "Dobře, moment. Někdo musí jít s tebou." "Já jdu." nabídl se Kev. "Já taky." řekl Nick. "Dobře. Hodně štestí. A vemte si tuhle věcičku." hodil nám mobil. "Zavolejte když cokoliv zjistíte, ale nejezděte moc daleko."
Bloudili jsme všude okolo lesa a jezdili různě do přírody kde by mohli být opuštěný statky. Ptali jsme se lidí. Ale bezúspěšně. Zastavili jsme u jednoho lesa a šli ho prozkoumat. Šmejdili jsme všude, ale nic. Byl by koneckonců zázrak kdyby tam něco bylo. V deset hodin jsme se vrátili. Sklesle, zničeně, mizerně, poraženě a i trochu provinile jsme šli domů. Tak jsme se cítili. A ještě hůř.
Ráno jsem přemýšlela. Nebylo by možný aby ten úkryt toho zločince byl někde úplně jinde. Přece by nejel autem do lesa a náhodou tam nenatrefil na Joea. To asi nechápete že jo? :) No chci říct, že jsem si pořád myslela že je ten zločinec někde v tom lese. Nevím proč, ale jo. Šla jsem proto tam. A kupodivu jsem spadla do díry. Byla tam chodba. Vypadalo to fakt divně. Bylo to celý vypracovaný centrum. Všude byli boxy a klece se zvířaty. Byli tam i koně. Proto jsem se trochu zaradovala že by to mohlo být ono. Šla jsem dál nekonečnou cestou asi tak 300m.  Bylo tam spousta dokulata vytvarovaných místností. Jedna za druhou bez dveří. A najednou jsem vešla do poslední. A...
Pokračování příště


Na natáčení JONAS 2 v Californii 23.4.2010

25. dubna 2010 v 14:56 | Jonas super fan number one |  JONAS
Pár fotek z natáčení. Poslední dny furt točej. :) Fotky jsou vtipný!:D A roztomilý. :)

JONAS 2 1
JONAS 2 2
JONAS 2 3
JONAS 2 4
JONAS 2 6
JONAS 2 7
JONAS 2 8
JONAS 2 9
JONAS 2 10
JONAS 2 11
JONAS 2 12
JONAS 2 13
JONAS 2 14
JONAS 2 15
JONAS 2 16
JONAS 2 17

Remarkable x3

24. dubna 2010 v 12:35 | Jonas super fan number one |  Jonas Brothers
Tohleto je vážně moc hezký! Jedna holka složila písničku pro Nicka! Píseň je krásná a ta holka má moc hezký hlas. Určo dopručuju! Mrkněte se!
Všimněte si jejího pokoje. Ani milimetr volnýho místa na zdi. :D

Na natáčení JONAS v Californii 22.4.2010

24. dubna 2010 v 12:17 | Jonas super fan number one |  JONAS
Moc se mi líbí 2ka a 8ka a 5ka je vtipná. :)

JONAS 1
JONAS 2
JONAS 3
JONAS 4
JONAS 5
JONAS 6
JONAS 7
JONAS 8
JONAS 9
JONAS 10
JONAS 11
JONAS 12
JONAS 13
JONAS 14
JONAS 15
JONAS 16

Na natačení JONAS v Californii 21.4. 2010

24. dubna 2010 v 12:02 | Jonas super fan number one |  JONAS
Joe dramatik:) Moc se mi líbí 5ka a 28ka. Ale všechny jsou hezký!!!:)  Nick se dotknul Nicole a oni z toho hned udělali, že jí drží za ruku. To jsou dneska lidi. :)
JONAS 1
JONAS 2
JONAS 4
JONAS 5
JONAS 6
JONAS 7
JONAS 8
JONAS 9
JONAS 10
JONAS 11
JONAS 3
JONAS 12
JONAS 14
JONAS 15
JONAS 16
JONAS 17
JONAS 18
JONAS 19
JONAS 21
JONAS 23
JONAS 24
JONAS 25
JONAS 26
JONAS 27
JONAS 28
JONAS 29
JONAS 30
JONAS 31
JONAS 32
JONAS 33

Kevin o svém manželství

24. dubna 2010 v 10:35 | Jonas super fan number one |  Kev Jonas
Kevin se svěřil, když se ho JustJaredJr zeptalo na jeho manželství: "Miluju to. Být se svým nejlepším přítelem každý den a vrátit se domů z práce, ten pocit, že máte někoho, s kým si někam vyjdete ven a se kterým si můžete povídat a mít to vědomí, že on je tu s vámi - ten pocit je úžasný."

Rozhovor s Denise

24. dubna 2010 v 10:32 | Jonas super fan number one |  Jonas Brothers
Tipy Denise pro mámy všude na světě :) :
Poslech hudby: "Nick byl nadšený pro hudbu už od tří let. Potuloval se po domě a ptal se "Slyšíte to??Slyšíte tu hudbu??" A pak se tato vášeň ukázala v jeho písních".
Pobyt se čtyřmi syny: "Děti musí vědět že je máte rádi. Před dvěma týdny jsme se vrátili s cesty a viděla jsem tak kytici od Joea. Jediné co mi k ní řekl bylo: "Mám tě rád mami". To byl krásný den.
Její oblíbená píseň: "Jedna z mých oblíbených písní od kluků se nazývá 'Pushing Me Away'. Chci být pokaždé v životě mých dětí. Mám názory na všechno".
O matkách: "Nejsi jejich nejlepší přítel. Jsi jejich máma. Stanovuješ pravidla a jsi jejich vzor. Kdokoliv může být jejich přítel, ale máma je jen jedna. Je to někdy těžké".

To je tak hezký s tou kytkou!!!:)

Jonas Brothers - Jonas Brothers

22. dubna 2010 v 16:12 | Jonas super fan number one |  Lyrics
Texty z alba Jonas Brothers.

Jonas Brothers - S.O.S.

Told you I made dinner plans
You and me and no one else
That don't include your crazy friend
Well I'm done
With awkward situation's empty conversations
Chorus:
Oooh This is an S.O.S.
Don't wanna second guess,
This is the bottom line
It's true
I gave my all for you,
now my heart's in two
And I can't find the other half
It's like I'm walking on broken glass,
better believe I bled
It's a call I'll never get

So this is where the story ends
A conversation on IM
Well I'm done
Texting,
Sorry for the miscommunication
Chorus:
Oooh This is an S.O.S.
Don't wanna second guess,
This is the bottom line
It's true
I gave my all for you,
now my heart's in two
And I can't find the other half
It's like I'm walking on broken glass,
better believe I bled
It's a call I'll never get
Bridge:
Next time I see you
I'm giving you a high five
'cause hugs are over rated, just FYI
Chorus:
Oooh This is an S.O.S.
Don't wanna second guess,
This is the bottom line
It's true
I gave my all for you,
now my heart's in two
YEAH!!!
Oooh This is an S.O.S.
Don't wanna second guess,
This is the bottom line
It's true
I gave my all for you,
now my heart's in two
And I can't find the other half
It's like I'm walking on broken glass,
better believe I bled
It's a call I'll never get

Call I'll never get
Call I'll never...get




Jonas Brothers - Hold On
We don't have time left to regret (hold on)
It will take more than common sense (hold on)
So stop your wondering take a stand (hold on)
This is more to life than just to live (hold on)

Chorus:
'Cause an empty room can be so loud
It's too many tears to drown them out
So hold on, hold on, hold on, hold on

One single smile, a helping hand (hold on)
It's not that hard to be a friend (hold on)
So don't give up, stand 'til the end (hold on)
This is more to life than just to live (hold on)

Chorus:
'Cause an empty room can be so loud
It's too many tears to drown them out
So hold on, hold on, hold on, hold on

When you love someone
And they break your heart
don't give up on love
Have faith restart
Just hold on, hold on, hold on, hold on

Bridge:
When it falls apart
And your feeling lost
All your hope is gone
Don't forget to hold on, hold on

Chorus:
'Cause an empty room can be so loud
It's too many tears to drown them out
So hold on, hold on, hold on, hold on

When you love someone
And they break your heart
Don't give up on love
Have faith restart
Just hold on, hold on, hold on, hold on

Chorus:
'Cause an empty room can be so loud
It's too many tears to drown them out
So hold on, hold on, hold on, hold on

When you love someone
And they break your heart
don't give up on love
Have faith restart
Just hold on, hold on, hold on, hold on

Jonas Brothers - Goodnight and Goodbye

This has been no walk in the park
I feel like we have fallen apart
Open up your eyes girl and see
How wonderful this love could be

Chorus:
Hold on tight
It's a roller coaster ride we're on
So say goodbye 'cause
I won't be back again
Up and down
You're all around
Say goodnight
And goodbye

La la la la la la la la la
la

You say you didn't mean to break
My heart but girl you did, I'm over it
Adieu to you and all your games
And all your crazy friends
This is the end

Chorus:
Hold on tight
It's a roller coaster ride we're on
So say goodbye 'cause
I won't be back again
Up and down
You're all around
Say goodnight
And goodbye

La la la la la la la la la la la
Bridge:
Well girl I'm sorry for disappointing you
But I'm done
With being up and down and pushed around
[No more]

Chorus:
Hold on tight
It's a roller coaster ride we're on
So say goodbye 'cause
I won't be back again
Up and down
You're all around
Say goodnight
And goodbye

Chorus:
Hold on tight
It's a roller coaster ride we're on
So say goodbye 'cause
I won't be back again
Up and down
You're all around
Say goodnight
And goodbye

Jonas Brothers - That's Just The Way We Roll


I woke up on my roof with my brothers
There's a whale in the pool with my mother
And my dad paints the house different colors
Where would we be if we couldn't dream
Chorus:
And I know we get a little crazy
And I know we get a little loud
And I know we're never gonna fake it
We are wild, we are free
We are more than ya think
So call us freaks
But that's just the way we roll

You've got moves, I've got shoes, let's go dancing
Pop-and-lock, battle dance against Hanson
If we lose all the girls they'll be laughing
Where would we be if we couldn't dream

Chorus:
And I know we get a little crazy
And I know we get a little loud
And I know we're never gonna fake it
We are wild, we are free
We are more than ya think
So call us freaks
But that's just the way we roll
Bridge:
Cause we're old enough to know
We're never letting go
Cause that's just the way we roll
Chorus:
'Cause I know we get a little crazy
And I know we get a little loud
And I know we're never gonna fake it
We are wild, we are free
We are more than ya think
So call us freaks
But that's just the way we roll

And I know we get a little crazy
And I know we get a little loud
And I know we're never gonna fake it
We are wild, we are free
We are more than ya think
So call us freaks
But that's just the way we roll

That's just the way we roll
Oh that's just the we roll

Jonas Brothers - Hello Beautiful


Hello Beautiful
Hows it going
I hear its wonderful
In California
I've been missin' you
It's true

But tonight, I'm gonna fly
Yeah tonight, Im gonna FLY!
'Cause I get go across the world
And see everything, and never be satisfied
If I couldnt see those eyes

Hello Beautiful
Its been a long time
Since my phone rung
And you've been on that line
And I've been missing you
It's true

But tonight, I'm gonna fly
Yeah tonight, Im gonna FLY! Oh Yeah!
'Cause I get go across the world
And see everything, and never be satisfied
If I couldnt see those eyes



Jonas Brothers - Still In Love With You

She was all I ever wanted
She was all I ever needed and more
She walked out my door
Then she went away
Left my heart in two
Left me standing here
Singing all these blues

CHORUS
You left without a single word
Not even sorry
It might of hurt worse to hear you say
I'm leaving goodbye
But your smile still makes my heart sing
Another sad song
Can't forget it, won't regret it
Cause I'm still in love with you

We had fun under the sun
And when winter came she'd be my angel
We were so in love
Yeah she went away
Left my heart in two
Left me standing here
Singing all these blues


CHORUS
You left without a single word
Not even sorry
It might of hurt worse to hear you say
I'm leaving goodbye
But your smile still makes my heart sing
Another sad song
Can't forget it, won't regret it
Cause I'm still in love with you

BRIDGE
I don't know what hurts worse baby
Seeing you with him or being alone
On my own
I know he doesn't love you baby
Not like I did oh what's the point
You're not listening anyway

CHORUS
You left without a single word
Not even sorry
It might of hurt worse to hear you say
I'm leaving goodbye
But your smile still makes my heart sing
Another sad song
Can't forget it, won't regret it
Cause I'm still in love with you



Jonas Brothers-Australia

You never listen to me
I know I'm better off alone
Everybody knows it's true
Yeah, we all see through you
No it won't be hard to do
Throw away my stuff from you

CHORUS
And
I'll wait for her to come
She won't break my heart
'Cause I know she'll be from Australia
She is so beautiful
She's my dream girl

You were the one I thought I needed
I'm better off alone
Everybody knows it's true
They know all your secrets
The only thing you knew was true
Has just walked out of your life
How does it feel?

CHORUS
So I'll wait for her to come
She won't break my heart
'Cause I know she'll be from Australia
She is so beautiful
She's my dream girl


She will be there to love and care
I know there's no need to worry
The girl of my dreams
The one that will be
There to hold me when I'm down
Till she's around
I'll just wait

CHORUS

So I'll wait for her to come
She won't break my heart
'Cause I know she'll be from Australia
She is so beautiful
She's my dream girl

YEAH!
She's my dream girl
Weeeee Aaaaa Aaaa


Jonas Brothers - Games
I'm waiting for you right outside
The place we first locked eyes
I feel like we're both losing sight
We don't get to do this twice

Chorus:
And I wonder
Will you care when I'm gone
And it's done and I've really had enough
And I'm sorry for the trouble
It's been costing us so much
Splitting apart is getting harder
To tell what you want
I'm so bored with these games

The last time that I left these steps
Was after our first kiss
I wonder why you haven't shown
I'll be leaving here alone

Chorus:
And I wonder
Will you care when I'm gone
And it's done and I've really had enough
And I'm sorry for the trouble
It's been costing us so much
Splitting apart is getting harder
To tell what you want
I'm so bored with these games

Bridge:
I'm left in the dark
Never thought you'd be breaking my heart
And I'm so bored with these games

Chorus:
Will you care when I'm gone
And it's done and I've really had enough
And I'm sorry for the trouble
It's been costing us so much
Splitting apart is getting harder
To tell what you want
I'm so bored with these games
Games
Games
Games
Oh
Games
Oh Yeah Games!

Jonas Brothers - When You Look Me In The Eyes

OOOOOh
Yeah! Yeah!

If the heart is always searchin'
Can you ever find a home
I've been lookin' for that someone
I'll never make it on my own
Dreams can't take the place of lovin' you
There's got to be a million reasons why it's true

CHORUS
When you look me in the eyes
Tell me that you love me
Everything's alright
When you're right here by my side
When you look me in the eyes
I catch a glimpse of heaven
I find my paradise
When you look me in the eyes

How long will I be waiting to be with you again
I'm gonna tell you that I love you in the best way that I can
I can't take a day without you here
You're the light that makes my darkness disappear

CHORUS

More and more I start to realize
I can reach my tomorrow I can hold my head up high
And it's all because you're by my side

When you look me in the eyes
Tell me that you love me
Everything's alright
When you're right here by my side
When I hold you in my arms
I know that it's forever
I just gotta let you know
I never wanna let you go

CHORUS
When you look me in the eyes
Tell me that you love me
Everything's alright
When you're right here by my side
When you look me in the eyes
I catch a glimpse of heaven
I find my paradise
When you look me in the eyes


Jonas Brothers - Inseparable


Take my hand tonight
We can run so far
We could change the world
Do anything we want
We could stop for hours
Just staring at the stars
They shine down to show us

CHORUS
You know when the sun forgets to shine
I'll be there to hold you through the night
We'll be running so fast we could fly tonight
Even when were miles and miles apart
You're still holding all of my heart
I promise it will never be dark
I know were inseparable

We could run forever
If you wanted to
I would not get tired
Because I'd be with you
I'd keep singing this song
Until the very end
And we'd have done all these things

CHORUS

You know when the sun forgets to shine
I'll be there to hold you through the night
We'll be running so fast we could fly tonight
Even when were miles and miles apart
You're still holding all of my heart
I promise it will never be dark
I know were inseparable

BRIDGE

I will give it all
Never let you fall
But you know we're inseparable
I would give it up
Just to show you I'm in love
'Cause you know
We're inseparable

CHORUS
You know when the sun forgets to shine
I'll be there to hold you through the night
We'll be running so fast we could fly tonight
Even when were miles and miles apart
You're still holding all of my heart
I promise it will never be dark
I know were inseparable



Jonas Brothers - Just Friends

There she goes again
The girl I'm in love with
It's cool we're just friends
We walk the halls at school
We know it's casual
It's cool we're just...
I don't wanna lead you on
No
The truth is I've grown fond
Yeah

CHORUS
Everyone knows it's meant to be
Falling in love, just you and me
'Til the end of time
'Til I'm on her mind
It'll happen
I've been making lots of plans
Like a picket fence and a rose garden
I'll just keep on dreaming
But it's cool cause we're just friends

Small talk on IM
Just one word sentences
It's cool we're just friends
And if I had my way
We would talk and talk all day
Yeah

CHORUS
Everyone knows it's meant to be
Falling in love, just you and me
'Til the end of time
'Til I'm on her mind
It'll happen
I've been making lots of plans
Like a picket fence and a rose garden
I'll just keep on dreaming
But it's cool cause we're just friends

BRIDGE
Thinking about how
We're gonna say our vows
It's cool we're just friends
As she walks down the aisle
I see all my friends smile
Cause now we're more than friends

CHORUS
Everyone knows it's meant to be
Falling in love, just you and me
'Til the end of time
'Til I'm on her mind
It'll happen Oh
We've been making lots of plans
Like a picket fence and a rose garden
I'll just keep on dreaming
Keep on thinking
Of when we used to be just friends

La la la
la
La la la
la
La la la la
When we used to be just friends
(when we used to be)
La la la la   (just friends)
La la la la (oh)
La la la
la
When we used to be just friends


Jonas Brothers - Hollywood
As time was ticking
We were winning
And it all was going as planned
Politicians stand between the lines
Of making headlines, street signs
Saying you're going the wrong way
Fading faster now

Chorus:
You can try to break us
And make us fall apart
But the fires in our hearts
Reminisce on memories cuz we're gone
And don't forget to
Hold back your thoughts
And live like robots
Cuz we all know what goes on
Reminisce on memories cuz we're gone
We're gone, so gone

Fallen soilders, all around us
But we're still standing strong
Embarrassing and contradicting
Cuz now we're making headlines, primetime
Saying what a story!
Billboards, packed tours
Don't forget

Chorus:
You can try to break us
And make us fall apart
But the fires in our hearts
Reminisce on memories cuz we're gone
And don't forget to
Hold back your thoughts
And live like robots
Cuz we all know what goes on
Reminisce on memories cuz we're gone
We're gone, so gone

Bridge:
And game over, you're done
Out of left field we won
Pack our bags
Yeah, we'll run
Hollywood here we come

Chorus:
You can try to break us
And make us fall apart
But the fires in our hearts
Reminisce on memories cuz we're gone
And don't forget to
Hold back your thoughts
And live like robots
Cuz we all know what goes on
Reminisce on memories cuz we're gone
We're gone

You can try to break us
And make us fall apart
But the fires in our hearts
Reminisce on memories cuz we're gone


Jonas Brothers - Take a Breath
I walked across the crowded street
A sea of eyes, they cut through me
And I saw you in the middle
Your upset face, you wear it well
You camouflage the way you feel
When everything's the matter

We've all been down that road before
Searching for that something more

CHORUS
World's spinning 'round
There's no sign of slowing down
So won't you take a breath
Just take a breath

People change and promises are broken
Clouds can move and skies will be wide open
Don't forget to take a breath

Blink our eyes, life's rearranged
To our surprise, it's still okay
It's the way things happen
Summer comes and then it goes
Hold on tight, embrace for cold
And it's only for a moment

We've all been down that road before
Searching for that something more

CHORUS
World's spinning 'round
There's no sign of slowing down
So won't you take a breath
Just take a breath

People change and promises are broken
Clouds can move and skies will be wide open
Don't forget to take a breath

BRIDGE
Life isn't suffocating
Air isn't overrated

CHORUS:
World's spinning 'round
There's no sign of slowing down
So won't you take a breath
Just take a breath

CHORUS
World's spinning 'round
There's no sign of slowing down
So won't you take a breath
Just take a breath
Take a breath

People change and promises are broken
Clouds can move and skies will be wide open
Don't forget to take a breath

World's spinning 'round (Yeah)
There's no sign of slowing down (So won't you)
Don't forget to take a breath
(Don't forget to take a breath)

Jonas Brothers






Splnění snu díl 14.

21. dubna 2010 v 22:32 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Tenhle dílek bude trochu detektivní:)

Zavolala jsem domů, že tam zůstanu déle. Nevěděla jsem do kdy. Jonásci měli mít koncert. A měli na něm hrát i ty nové songy co mi hrály. Byly vážně bezva a měli i bezva názvy. Například "You love me, you hate me", "Magic or illusion" nebo "I'm freak". Měl být už za dva dny. 
Vzali tam mě i Tess a vzali nás i do zákulisí. Bylo to úžasný!!! Vidět ty desetitisíce fanoušků a šťastný Jonásky bylo prostě neuvěřitelný. Po koncertu se Joe šel projít do lesa. Vypadal dost zamyšleně. "Tak jedem!" řekl Kevin st. "No moment nemůžeme. Joe je někde v lese." "Cože? V noci, v lese, po koncertě a když ví že chceme odjet?" "Já nevím. Jen vím že šel do lesa a byl zamyšlenej." "Tak ho půjdeme najít. Vždyť to tady ani nezná." řekla Denise. Vzali jsme baterky a šli neznámo kam. ""Joe? Joe? Joe? Kde si?" Neodpovídal a to nás vyděsilo. "Třeba bude už u auta." řekl Kevin. "To nevim. Uvidíme. Kdo tam půjde?" zeptala se Denise "Já." řekl Nick. "Tady máš mobil a klíče. Zavolej." "Jo." "Já půjdu taky." řekl Frankie. Byl unavenej. "Jo a už tam rovnou zůstaň a jdi si lehnout." řekl Kevin st. Asi za pět minut volal Nick, že Joe tam není. "Přespíme na noc v tourbusu." řekla Den. "Nemůžeme přece odjet." "Ne." řekla jsem. Den na mě zvedla obočí, ale nemohla jsem to vidět, když byla tma. Šli jsme se starostma k busu. Měla jsem hroznej strach. Bylo skoro na 100% jasný, že se ztratil.
Ráno jsem vstávala v půl páté a šla ho hledat. Prošmejdila jsem všechny kouty ale nic. Bylo mi hrozně. Tohle nám chybělo. Nejdřív Elvis a zničenej Nick (vlastně všichni) a teď tohle. Doufala jsem že třeba příjde někdy pozdě večer, ale nic. Na polici už jsme zavolali a pátrání už probíhalo. Nejednou jsem nad sebou slyšela helikoptéru. Bylo mi fakt hrozně. Nevěřila jsem tomu! Nebo jsem si to spíš neuvědomila. Tím se můj pobyt tam, ještě prodloužil. Neodjela bych! Přišla jsem k busu kolem půl osmé a všichni už byli vzhůru. "Nic?" zeptal se Frankie. "Ne." odpověděla jsem smutně.
Celej den jsme jenom hledali a hledali. K večeru nám někdo zavolal. Mysleli jsme že je to policie, ale byl to někdo...někdo. Byl to nějakej chlap a měl vlezlej podrazáckej hlas. "Tak co? Máte starost o Joea? No přece jenom je to rocková hvězda. Byla by ho škoda" Měla jsem sto chutí zařvat do toho telefonu že je to pěknej hajzl a spoustu dalších věcí. Ale mohl by mu něco udělat. "Tak? Kdepak si myslíte že je? No?" Už jsem to nevydržela. "Vy nevíte co to je mít o někoho strach? Jste vážně takovej...takovej...nedá se říct co! Proč tohle děláte? Okamžitě řekněte co chcete!" "No dobře. Ták. Já ani nevím co chci. Možná slávu, možná vaše utrpení, možná jeho utrpení. Zaslouží si to! Má všechno jenom proto že je slavnej!" Byl to vážně hnusnej, bezcitnej slizoun. "Tak co, Joe? Máš strach?" "Ne." Měla jsem sto chutí zaječet, když jsem slyšela že je v pořádku. "Ne? Ale helemese. Pročpak, ne?" "Takovejch voplizlejch slizounů se nebojim." "Ale to je chyba, Joe. Velká. Vsaď se že se budeš bát. A moc se budeš bát!!!" "Nechte ho!" zařvala Den. Všichni jsme sotva dýchali. Měla jsem pocit že strachy omdlím. "Co chcete?" zeptal se Kevin st. "Nó...možná...uznání jako má on!" "No víte když s vámi budeme spolupracovat, potřebovali bysme o vás něco vědět..." řekl Frankie. "Věřte mi." špitl, když viděl naše nechápavý výrazy. "No ták, jsem GUY a jsem docela dobrej ve zločinech. Jinak zbožňuju utrpení druhých. A vy?" "Inteligencí nepřekipuje." zašeptal Kev. "Ne." řekla jsem. "To je výhoda." špitla jsem a zeptala jsem se toho dědka: "Zajímavý vlastnosti. Co chcete udělat Joeovi?" "Jednoduchá otázka a složitá odpověď. Nevím. Zatím. A s kým mám tu čest?" "Hádej!" odsekla jsem. "Frankie Jonas, Nick Jonas, Kevin Jonas II, Denise Jonas, Kevin Jonas a Amy Fleming." řekl Frankie. Choval se jako kdyby měl plán. "Wow. Dost lidí. Amy je ta s prozířlou pusou?" řekl slizoun a zasmál se svýmu "vtipu".  "Jo ty blbče." "Hoho! Takhle bych se nechoval k někomu kdo má moje nejbližší. A může jim kdykoliv ublížit." "Tak to dokažte! Udělejte něco Joeovi." "FRANKIE!" řekla jsem vyděšeně."Ticho. Věřte mi." "No tak jo. A proč to chceš? Proč chceš abych mu ublížil? Tvému bratrovi. No? Proč?" Frankie zakryl sluchátko a řekl nám: "Jo. Přesně tak jak jsem předpokládal. Má plnou pusu keců, ale netroufne si nic udělat." "To nikdy nevíš." řekl Nick. "Ale jo. Vím." "Tak? Proč? Odpověz!" "Ne nechci. Proč bych to chtěl. "Říkal jsi že mu mám ublížit!" "Dobře. To jste asi špatně pochopil." "Nevím co to hraješ za hru, ale nehraju s tebou. Tak. Joe. Vzkaž něco svým blízkým. Dokud můžeš!" mrazivě se zasmál. Bylo mi strašně. Ze všech sil jsem zadržovala slzy. "Dobře. Ale jenom tohle. Nebojím se. Tak ani vy." "Kéž by to šlo Joe." řekla jsem si v duchu. "A co děláte za zaměstnání?" zeptala jsem se v naději že nám to pomůže. "Zaměstnání? Kradl jsem. Teď páchám zločiny." "Jak dlouho a o čem s náma ještě chcete mluvit? O ničem vlastně nemluvíte, nic nechcete, tak co?" "Ale naopak, Amy." "Neříkejte mi jménem!" "Chci, abyste trpěli!" "Ale to se nestane. Proč? Kvůli čemu?" řekl Frankie lhostejným tónem.  Ale fakt předsvědčivě. "Jde přece o Joea. O rodinu. No tak. Nevadí ti to?" "Ani ne. Jde mi na nervy." "Vážně? Hmmm. Zvláštní. Tak jo. Ahoj zítra. Když né tebe potrápím ostatní. A věřte nebo ne pro NĚJ to bude krutý!" Zavěsil. "Ó můj bože!!!!!" řekla Den. "Co teď?" "Může být konec konců kdekoliv." řekl Nick. "To jo. Ale já to nevydržím. Možná mu ublíží! Dovedeš si to představit?" "Jo dovedu mami. Ale věř mi že mu nic neudělá." řekl na to Frankie. "Jak to víš? Když ne dneska tak zítra, pozítří, jak dlouho ho to bude bavit!" "No dobře. Uvidíme. Můžeme jen doufat." "Já to nevydržím!" řekla jsem a utekla pryč. Běžela jsem na mýtinu a tam se rozbrečela. Nemohla jsem to v sobě déle dusit. "JOE! Prosím! Ať ti neublíží!!!! Prosím, prosím, prosím!!!!!!!Prosím." Musí existovat způsob jak toho chlapa vypátrat! Třeba zvuky v telefonu! Zítra budu poslouchat! Za každou cenu ho musíme najít!
Tess jsem zavolala už dávno. Byla z toho hrozně vyděšená. A asi tak zoufalá jako já. Nemohla jsem spát, nemohla jsem myslet. Byli jsme pořád v Tourbusu. Nejeli jsme domu kdyby se mu náhadou podařilo utéct a byl někde blízko. Čekala jsem. Marnila jsem hodiny. Trápením. Zazpívala jsem si Appreciate a místo she zpívala he. "Life is too short so take that time and Appreciate" - Život je příliš krátký, tak přijmi tenhle čas a oceňuj. Rozbrečela jsem se. Nádhernej song.
Pokračování příště



Od koní k JB 2. díl

20. dubna 2010 v 21:13 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Další den, po tom co mi napsali, jsem absolutně nevnímala. Kámošky ve škole se mě ptali, jestli jsem v pořádku. Jen jsem něco zamumlala. Psali jsme ten den samé testy a dostala jsem ze všech pětku. No, ale divíte se? :) Kdyby vám odepsali JB chovali byste se úúúplně stejně. Nevěříte? Věřte. :) Byla jsem tak mimo že jsem si ve škole zapoměla tašku. Ten den jsme neměli úkoly, tak tam zůstala. :) Letěla jsem jako šílená domu, zapla jsem PC a rychle koukla co mi napsali a jestli mi napsali. Napsali tohle: Ahoj. Klidně se můžeme setkat, ale nevíme kdy. Skoro nemáme čas. Možná že by to šlo příští týden ve čtvrtek? Třeba ve dvě?

Měj se hezky
JB
AAAAAAWWWWWWWW! Rychle jsem napsala Jenny. Ta skoro okamžitě zavolala zpátky. "To je úžasný! Ty se s nimi fakticky setkáš!" "Jo. A napadlo mě že se s nimi taky budeš chtít vidět?" "No jasně že jo! Uvidíme se ve čtvrtek. Celej týden nespim." "Nápodobně. Ahoj." zavěsila jsem a šla to říct mamce. Musela jsem se s ní domluvit aby mi napsala omluvenku. Ve čtvrtek jsme měli odpoledku.
Celý týden a půl jsem byla mimo. Mamka řekla že nemá smysl abych chodila do školy, stejně jsem nic nevnímala. No a konečně nastal den D. Jenny ke mně přišla už v šest ráno. "Co tu děláš? Je šest!" "Jo, já vím, ale nemohla jsem si pomoct." "Jo jo dobře. Pojď dál." řekla jsem. "Zdáš se mi klidná na to co se dneska stane." "Jo to já jsem vždycky. Nemůžu se dočkat a když na to dojde jsem klidná. Teda strašně se těšim, to jo!" Celý den byl neúnosný. Nemohli jsme se dočkat! Konečně bylo půl jedný tak jsme mohli jít do parku, tam jsme se domluvili. Bylo krásně a teplo. Seděli jsme tam a najednou jsme před sebou viděli stín tří postav. Zvedli jsme hlavy a krásně se na nás usmívali Nick, Joe a Kevin. "Ahoj." řekli. Nebyli jsme schopný říct ani slovo. Byla jsem v šoku. Myslela jsem že omdlím. Ale...kupodivu se to nestalo. :) Najednou někdo řekl ahoj. Po chvíli jsem si uvědomila že jsem to byla já. Pořád se nádherně usmívali. Jenny taky omámeně pozdravila. Pak jsem si uvědomila že na ně zírám s otevřenou pusou. Rychle jsem jí zavřela. "Ty jsi Lily?" zeptal se mě Nick. "A..ano." vykoktala jsem. "A ty jsi...?" "J...J...Je...Jenny." Pořád jsme se nemohli probrat. "Půjdem třeba někam na zmrzlinu?" zeptal se Kevin. "J..jo." Mimochodem stráááááááááááááááááááášně jim to slušelo. Zvedla jsem se, ale tak blbě že jsem zakopla o nohu lavičky a hodila držku. Jenny i Jonásci se začali smát. Muselo to vypadat tak srandovně. :) Taky jsem se začala smát. Nakonec, už docela probraná jsem se celá zaprášená zvedla a šli jsme do cukrárny. Bylo tam nejdřív trapný ticho. Nikdo nevěděl co říct. Nakonec to prolomil Joe. "Jak jste nás vlastně poznali?" "No..." Vyprávěla jsem jim všechno až po to jak jsem potkala Jenny. Jenny taky řekla svůj příběh. Pak jsme si povídali o všem možném. Třeba o Summer Tour 2010 nebo o Camp Rocku 2. Nemohla jsem tomu vůbec uvěřit! Nechtěla jsem si připustit to, že tohle skončí a nikdy je už neuvidím.
Povídali jsme si asi do pěti a pak jsme se šli projít. Chodili jsme různě po městě asi tak do osmy. Museli jsme pak všichni jít. Bohužel. :C Za těch několik hodin jsme se dost poznali. Byli přesně takový, jaký jsem si je představovala. Já a Jenny jsme se s nimi objali, rozloučili se a smutně odešli.
"To byla vážně nejlepší věc v mém životě!" řekla Jenny. "Díky tobě. Takže ti děkuju." "Ale to není kvůli mně." "Ale je. Kdyby si jim nenapsala a nevzala mě sebou, nestalo se to." "No dobře. Koukni! Co je to?" Vytáhla jsem z kapsy malý přeložený papírek. "To nevím. Koukni se." Stálo tam: Jste obě moc hodný. A vidíme že nás máte vážně rádi. Napadlo nás že se možná budete chtít sejít ještě jednou. JB "WOW!" řekla jsem. "Jasně že jo!" "Jo, ale jak jim to dáš vědět.?" Na druhý straně stálo: Jestli jo, tak zítra v parku ve stejnou dobu. "Jednoduše." odpověděla jsem jí. "Vezmeš mě zase sebou prosím?" "Jasně."

JB 54

Splnění snu díl 13.

10. dubna 2010 v 21:13 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Další dílek. :)

Další den všichni měli dobrou náladu z úspěchu a tak jsme se jeli projet na takové zvláštní místo za lesem. Byli tam vodopády, rostly tam zvláštní kytky a bylo tam jezírko. Šla jsem si sednout k němu. Vypadalo to tam kouzelně. Nikdy jsem tam nebyla. Kluci říkali, že tam chodí když mají třeba problém. Podobně jako na mýtinu. Takhle podobně to vypadalo:
Hezký že? Napadlo mě se zeptat jestli bych u nich nemohla zůstat déle. "Jasně že můžeš. Jak dlouho budeš chtít." odpověděl Kevin St. "Díky." "Nemáš zač. Jsi tady vždycky vítaná." řekla Denise. Joe ke mně přišel a zašeptal: "Pojď za mnou." Divila jsem se. Chce mi něco ukázat? "O co jde Joe?" zeptala jsem se, když jsme byli docela daleko od ostatních. "Uvidíš." Vypadalo to jako bysme obcházeli vodopády. "Všechno není takové jaké se zdá. A můžou se dít zvláštní věci." mluvil v hádankách. "No uvidíme." Řekla jsem si v duchu a šla dál. Vydali jsme se hlouběji do lesa. "Jsme tady." řekl a zastavil se. "Skrč se a drž se za mnou." "Dobře." "A nemluv moc nahlas." Byla jsem hrozně zvědavá. Proč takový tajnosti? "Podívej." řekl a ukázal prstem někam před sebe. Vydechla jsem údivem. Přímo před náma, asi 100 m, byli 4 vlčata a jejich matka. Hráli si tam. "Myslela jsem, že tady vlci být nemůžou." "Jo to jsem si taky myslel, ale říkal jsem ti že všechno není takový jaký se zdá." "No rozhodně je to krásný. Pojď jdeme si je pohladit." "BLÁZNÍŠ?" řekl Joe. "Jsou to šelmi!" "Já vím. Víš já sem se učila komunikovat se zvířatama na jedný fakt zvláštní škole. Naučí tě i jak dát lvovi ruku do huby. Ale vůbec ne proto že by se tě bál. Ale proto že ti věří a má z tebe respekt" vysvětlila jsem mu. "No já nevím. Zdá se mi to riskantní." "Bude to v pohodě. Jen mi věř. Zatím tu zůstaň a dívej se. Potom ti řeknu co máš dělat." "No dobře." Pomalu jsem se tam rozešla. Všimli si mě a důvěřivý vlčata se ke mně chtěli rozběhnout. Matka jim to nedovolila a zahnala je do nory. Začala vrčet. Byla jsem klidná. Věděla jsem to, ale Joe za mnou trnul. Postavila jsem se k ní bokem a dívala se do země. Byl to signál, že jí neublížím. Pořád vrčela, ale trochu míň. Takhle jsem stála asi pět minut. Poznala že jí neublížím a přemýšlela jestli mě má napadnout, když je silnější. Postavila jsem se přímo proti ní a dívala se pořád do země. To byl signál že si na mě nemůže vyskakovat.  Trochu se lekla a zavrčela. Pak tam jenom stála. S pohledem upřeným do země jsem pomalu zvedla ruku a dvěma prsty jsem na ní ukazovala. Pomalu jsem zvedla hlavu a podívala se na ní, ovšem ne do očí. To by byla výzva k boji. Udělala dva kroky ke mně. Uvolněně jsem stála se zvednutou rukou a dvěma prsty, ukazujícími na ní. Sedla si. Teď jsem věděla že mi neublíží. Dala jsem ruku dolů. Měla ke mně respekt. Potřebovala jsem její důvěru. Sedla jsem si na bobek, ale bokem. Zase jsem se dívala do země. Začala jsem k ní tiše šeptat. Měla nastražený uši a upřeně mě sledovala. Teď jsem jen čekala, kdy to zabere. Po chvíli si ztoupla. Udělala pár váhavých kroků ke mně. Ještě víc jsem se natočila bokem. Nakonec se ke mně rozběhla a vrtěla ocasem. Začala jsem jí hladit. Spadla jsem na zem, když se na mě navalila. Podívala jsem se na Joea. Jen zíral s otevřenou pusou. Z nory vyběhli vlčata. Tentokrát je nechala. "Musím udělat všechno to co ty?" zeptal se. "Ne. Mě věří takže bude věřit i tobě. Pojď pomalu sem. Ale dívej se do země. Půjdu k tobě a ona mě bude chtít chránit. Má ke mně ale respekt takže jí NEDOVOLÍM aby ti ublížila. Tak pojď." "Do..bře." Šla jsem k Joeovi. Podle mého předpokladu se chtěla s vrčením rozběhnout za ním. Stoupla jsem si přímo před ní a natáhla ruku, zase se dvěma prsty mířícími na ní. Stáhla se kousek dál a sedla si. "Tak. Hodná. Pojď Joe." Joe přišel až ke mně, pořád se díval do země a byl natočený k vlčici bokem. Chytila jsem ho za ruku. "Pojď kousek blíž k ní. Musí vidět, že já k tobě důvěru mám." "Dobře." Šli jsme tak 15m před ní a zastavili se. "Potichu na ní mluv. Mělo by to zabrat." Vlčice pořád seděla a nedůvěřivě si Joea měřila. Nakonec si dala říct. Rozběhla se k nám, ale já jsem jí zastavila. "Co to děláš?" zeptal se potichu. "Respekt. Postav se přímo proti ní a neboj se." Zarazila se a ustoupila. Lehla si na záda. Zasmála jsem se. "Tak teď už ti určitě neublíží. Můžeš se na ní podívat, ale ne přímo do očí." Pak se k Joeovi rozběhla a on jí začal hladit. "Páni. To je úžasný. Ještě nikdy jsem vlka nehladil. Díky. Tohle jsem nečekal a ani jsem nevěděl to o tý kominikaci. Je to super." "Jo je. Sem ráda že to umím. Ty vlčata jsou roztomilý!" Zasmály jsme se. "Jo sou." Mazlili jsme se s nimi ještě docela dlouho. Přišli tam ostatní. "Á tady jste. Hledali jsme vás...co?!!!! Vy hladíte ty vlky?!!!" řekla Denise. Vlčice vyskočila na nohy začala přešlapovat a vrčet. "Je tu moc lidí který nezná...běžte dál!" "Co se tady děje?" zeptal se Frankie. "Jen...běžte dál. Je rozrušená. Na vysvětlování není čas." "Dobře." řekl Nick. Já a Joe jsme jí uklidnili. "Dobrý. Už je to dobrý holka." "To bylo o fous." řekl Joe. "Jo. Půjdeme?" "Asi jo." souhlasil Joe. "Tak ahoj holka a kluci." :) "Jo jo. Byla to zábava."
"Tak. Teď nám všechno vysvětlete." řekla podrážděně Denise. "Woho! Není důvod na nás takhle mluvit. Já jsem chodila na školu kde mě naučili komunikovat s jakýmkoliv zvířetem. Třeba můžu i hladit lva. Nebo vlka A jestli se chcete zlobit, tak na mě a ne na Joea." "Je fakt skvělá. Kdyby ste to vyděli říkali byste to samý! Ta vlčice jí naprosto věřila a přitom k ní měla respekt." "No dobře. Vypadá to, že jste byli v bezpečí." "Jasně že jo!" řekla jsem. "NIKDY bych nedovolila aby se Joeovi něco stalo!!!" "Dobře. A ty?" "Já? Přece hlavně Joe musel být v bezpečí!" "Vážně? Hmmm." "No... protože já to umím. Mám na to školu." "Jasně. Kvůli tomu. Chápeme." řekl Kev. "Je to kvůli tomu!" "Jo je." přidal se Nick. "Nicku!" špitla jsem k němu. "Jdu nahoru." řekla jsem a rychle odešla.
"Amy?" Joe přišel ke mně. "O, promiň že jsem tě ztrapnila." "Né neomlouvej se. Neberu to tak." "No...a jak?" "Myslím že víš. Řekla jsi mi to ve druhým díle." :D "No...já musím...musím...musím se jít projít." vykoktala jsem ze sebe. "Jsi v pořádku?" "Jo. Jen chci na vzduch." Rychle jsem odešla.
Už byla tma. "Ach jo." řekla jsem si. "To bylo...zvláštní." "Co je zvláštní?" Lekla jsem se. "Oh. Ahoj." Stál tam Nick. "Tak? Copak je zvláštní?" "Ale nic. Jen..." "Jen?" "Nó...nechci o tom mluvit." "Chápu." "Vážně?" "Jo. Já jdu domů." Přemýšlela jsem o tom. Možná jsem tam měla počkat jestli mi chtěl něco říct. Ale...nemohla jsem. Byla jsem strašně nervózní. Přemýšlela jsem asi hodinu. Na nic jsem nepřišla, ale bylo tam hezky.
Pokračování příště

JJ 2

Od koní k JB 1. díl

9. dubna 2010 v 20:48 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Napadla mě nová povídka. Splnění snu dopíšu, ale začnu tohle. Neřeknu jestli je dobrá, protože to nevím. :) To posuďte vy.

Jsem 19letá holka z LA. Jmenuji se Emily, ale všichni mi říkají Lily. Zbožňuju koně. Bylo mi asi 2-11 let. Milovala jsem je. A pořád miluju. Ale. Pak jsem poznala Jonas Brothers. Byl to nový nádherný pocit. Chtěla jsem je poznat. Za každou cenu. Přes jejich kanál na YouTube jsem jim napsala. Neodepsali mi, ale psala jsem jim každý den. Strašně jsem je chtěla poznat. Mamka mě vzala na jejich koncert. Při autogramiádě nebylo možné si s nimi promluvit. Na nic jsem se nemohla soustředit. Mamka mě dokonce vzala k doktorovi. Doktor řekl to samé co já. "Je zamilovaná." :) Byla to vážně mánie. Nejhorší bylo, že jsem si o nich nemohla s nikým povídat.
Šla jsem se projít do parku. Měla jsem na sobě tričko s Jonas Brothers. :) "Ahoj." oslovil mě někdo. Vzhlédla jsem a stála tam nějaká holka. Měla černé rovné vlasy. Podobně jako Selena. Mohlo jí být asi tolik co mě. "Ahoj." Přišla mi docela milá. "Máš ráda Jonas Brothers?" zeptala se. "JAK to víš?" "Možná podle trička?" Zasmály jsme se. "Jo. Přímo zbožňuju!" "O já taky!" řekla. "Ale to je bezva!" Byla jsem nadšená. "Jo. Ještě nikde jsem jejich fanynku nepotkala." "Já taky ne. Jo a co říkáš na Camp Rock 2? Už jsi ho viděla?" "JO! Je to bomba." "Přesně!" řekla jsem. "A co říkáš na "Who I Am"?" "Awwww! Je to úžasný album!!!" "JO!" "Ty jo. Povídáme si jako nejlepší kamarádky a sotva se známe." uvědomila jsem si. "Pravda. A proč ne? Ráda bych kamarádila s fanynkou Jonásků." "Já taky. Vadí mi že si o nich nemůžu povídat." "Jo mě taky. Dám ti číslo!" "Tak jo." Vyměnily jsem si čísla. "A jak se vlastně jmenuješ?" zeptala se. "Lily. Teda Emily, ale říkají mi Lily." "Já jsem Jenny."
"Ahoj mami. Jak se máš?" "No já dobře. A ty?" "Perfektně!!!" "Ale, ale. Proč pak? Že by v tom byl kluk?" "MAMI! Víš co jsem ti říkala." "Jo, vím." "Ne. Potkala jsem fanynku Jonásků!!!" "No tak to je dobře. Konečně budeš mít někoho s kým se budeš moct o nich bavit." "No právě. Jdu do pokoje. Taťka je v práci?" "Jo." Zavolala jsem Jenny a bavily jsme se celý večer. "Psala jsem jim přes YouTube. Neodepsali, ale píšu jim každý den." řekla jsem. "To taky dělám." "Máme toho tolik společnýho!" "Jo, ale budu muset končit. Nemám baterku." "Jo tak ahoj." "Ahoj."
Šla jsem na YouTube jim napsat. "I looooooooooooooooooooooooooooooooooooooove you, guys!!!!!! You're wonderful!!!! Please, write to me." "Tak a teď jen doufat." řekla jsem si.
Zdál se mi sen. Že jsem znala Jonas Brothers. Byli jsme nejlepší kámoši. A oni mi věřily. Věřily že je neprozradím novinářům. A moje sny se záhadným způsobem plní. Třeba se mi zdálo že se nám ztratil pes a pak se zase našel. A stalo se to. Ráno jsem o tom poslala Jenny SMSku. A hodně jsem se divila když mi odepsala tohle: "Dej tam ten zatracenej toaleťák. Smajlík, smajlík." Napsala jsem: "Co? Kam?" Napsala několik smajlů s déčkem a že si zpletla číslo. :D Když jsme se odpoledne sešly v parku bylo to to první co jsem jí řekla. Dlouho jsme se tomu smály. :D Byla to skvělá kámoška. Večer jsem šla na YouTube. "AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"
Mamka a taťka už věděly že takhle ječím, když se dozvím něco o Jonáscích. Šli se podívat co je to tentokrát. Jakmile vstoupily vyskočila jsem na nohy a začala řvát. : "ODEPSALI MI! ODEPSALI MI! ODEPSALI MI! ODEPSALI MI!" "Ale zlato, to je skvělý." řekl táta. "JÁ VÍM!" NEMŮŽU TOMU UVĚŘIT!!!!! MUSÍM NAPSAT  JENNY!" Napsala jsem jí asi padesátkrát že mi odepsali, vrhla jsem se k PC a napsala zpět. "Oh! Moc děkuji za odepsání! Jste vážně úžasní! Zbožňuju vás! Mám vážně strašnou radost že jste mi odepsali. Ječela jsem na celý barák, když jsem se to dozvěděla. :) No nic já jsem Emily, ale říkají mi Lily. Vím že na to jdu rychle, ale nemohli bysme se někde setkat?
Zatím ahoj, Lily"
Jenny mi napsala: "AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAWWWWWWWWWWWWWWWWWW! TO JE SKVĚLÝ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! No víš co se mi stalo? Zase jsem SMSku poslala někomu jinýmu. :D
Pokračování příště


Splnění snu díl 12.

7. dubna 2010 v 23:39 | Jonas super fan number one |  FanFictions
"Ahojky." zastavil mě Joe. "Ahoj." "Napadlo mě...nó...nechceš jít na to Teen Choice Awards?" "Já jsem myslela že jdeš s Demi." "No víš mi jsme se...rozešli není to správný slovo." "Cože?" "No přijdeme si spíš jako nejlepší kamarádi než pár. Nedá se to dobře vysvětlit." "Dobře. Takže spolu nechodíte?" "Ne. Ale jak říkám, nerozešli jsme se. No...není to správný slovo." "Jasně, rozumím." "A...šla bys teda na to Teen Choice Awards?" "Tak jo." řekla jsem. "Zatím ahoj, Joe." "Ahoj."
"WOW!" řekla jsem si pro sebe. Věděl že se mi líbí. A to byl pro mě trošku problém Budu hrozně nervózní. "No snad to nějak zvládnu." řekla jsem si. Ale těšila jsem se. Bude tam zase spousta hvězd a oblečení. Teda jako myslím hezkých šatů. :-) Šla jsem za Demi. "Ahoj Demi." "Ahoj Amy." usmály jsme se. "Joe mi řekl...no jak to mám vlastně říct, to co mi řekl." zasmály jsme se. "Ptám se proto, jestli ti můžu s něčím nějak pomoct. Dobře řeknu to tak jak to zní. Že jste se rozešli." "Jo to je pravda, ale není..." "Není to správný slovo já vím." "Jo. Přesně tak." "Můžu se zeptat proč? Nic mi do toho ale není." "No já jsem se zamilovala do Sterlinga." řekla Demi. "Aha." "Uvědomila jsem si že Joe je pro mě spíš nejlepší kámoš. Líbí se mi to jo." Zasmály jsme se. "Ale do Sterliho jsem se fakt zamilovala." "Jasně. Chápu." "Tak hodně štěstí s Joem." "Ja..jak to myslíš?" koktala jsem. "Já vím že ho máš ráda." "A jak to víš?" "Vidím to." "Je to vidět?" "Ani ne, ale já to poznám." odpověděla. "Je to zvláštní že si takhle povídáme. Skoro se neznáme." "Jo." "Teda spíš já tebe protože jsi slavná, ale ty mě moc ne." Usmála jsem se. "Tak zatím ahoj." řekla jsem. "Amy?" zavolala na mě ještě. "Jo?" "Kolik ti je? Jestli se můžu zeptat." "18." "Jo. Tak ahoj."
Vzala jsem si červený šaty, vlasy jsem si navlnila a vzala si nějaký doplňky. Byla jsem nervózní. Sešla jsem dolů. "Amy?" zaslechla jsem. "Jsem nahoře, už jdu." "WOW! Moc ti to sluší." řekla jsem. Strááááááááááááááášně mu to slušelo!!! Měl černý sametový oblek.  "Dík. Tobě taky." "Díky." Nick jel ve svém autě se Sel, Kev ve svém s Dani, já a Joe v jeho a Denise, Kevin a Frankie jeli v jejich. Bylo tam hezky a vedro. :) Jeli jsme do sálu výtahem. Dotkla jsem se Joeovi ruky. Hned jsem uhnula, protože jsem se lekla. Ale bylo to hezký. Zdálo se že si toho nevšiml, ale já jsem si myslela pravý opak. :) Sedli jsme si a čekaly a čekaly a čekaly a čekaly...no dobře konec čekání. Jako první vyhlašovaly  "Favourite Couple". Vyhráli Jacob and Bella. Další vyhlašovaly "Favourite TV Actor". Zmáčkla jsem Joeovi ruku, ale ne moc. :) Nechci aby ho to bolelo. Měla jsem se co držet abych neječela, když řekli že vyhrál Kev. Stráááááááááááááááááááááááááááááááášně jsem mu to přála. Pak jsme mu všichni gratulovali. Pak vyhlašovali "Favorite Book". Vyhrálo Stmívání. "Favourite Female Athlete" vyhrála Venus Wiliams. A přišlo to. "Favourite Group". To už jsem se neudržela. Vypískla jsem a obejmula jsem Joea. Byl nejblíž. :) Pak i Nicka a Kevina. Šli převzít cenu. Řekli že děkují každému kdo jim poslal hlas a mají hroznou radost. Bylo to tak bezva! Když si šli sednout ještě jsem je obejmula. Potom vyhlásili ještě ostatní kategorie. Kategorie "Favourite Show" vyhlašovali jako poslední. Bylo by bezva kdyby vyhráli, ale život není sen. Bohužel. :( Vyhrál seriál "Hannah Montana". Jeli jsme domů. V autě jsme si s Joem povídali.
Pokračování příště
JB 346

Znamenají pro mě...

6. dubna 2010 v 21:32 | Jonas super fan number one |  Jonas Brothers
JB pro mě znamenají strašně moc. Zkusím to popsat, ale jde to dost těžko.:) Když jsme začali mít Jetix začala jsem sledovat H2O. Pak jsem přešla na další serály jako Hannah Montana, Kouzelníci z Waverly Place, Americký drak atd. Dávali na Jetix krátký sestřihy z Living the Dream a musím se přiznat že mi to šlo i na nervy. Nadávám si za to doteď. Myslela jsem že mají hudbu jako jiný kapely co se mi nelíbí. Např. TH. Měla jsem ráda spíš ty jiný seriály. V Living the Dream hráli Hold On. To si pamatuju i když je to dost dávno. Líbilo se mi to, ale stejně to můj názor neměnilo. Ale nevěděla jsem jaký jsou. Nesoudím lidi podle prvního dojmu. Pak začali dávat na Jetix ukázky na to že bude Disney Channel a začali dávat ukázky na JONAS. Těšila jsem se na ten seriál. Když ten seriál začali dávat tak se mi líbil. Ale nesledovala jsem ho tak často. Někdy o vánocích dávali díl "That Ding You Do" - Trianglování v orchestru. Ten se mi hodně líbil. Vydal se film "The 3D Concert Experience" a ségra si ho koupila. Pak jsme se něj spolu podívaly. Pak jsem JB začala mít ráda ještě víc. Poznala jsem jak jsou milý a hodný a dobrosrdečný. Pak jsem našla fotku Jonásků jak Joe dělá psí oči. No a lidi asi jsem se zamilovala. :-) Přišel mi všude roztomilej. Bylo to bezva. Poznat je byla ta nejlepší věc na světě. Když jsem smutná nebo mi je hrozně a pustím si jejich písničky a dívám se na jejich fotky je mi zase dobře. I když jsem veselá tak pak třeba ještě víc. :-) Prostě je zbožňuju celým svým srdcem. A jsem strašně ráda že jsem je poznala. Poslochám třeba i jiný interprety, ale když poslouchám JB cítím se jinak. Vážně je zbožňuju. To je tak všechno co jsem dokázala říct. A co vy? :) Když tak dejte vědět přes komenty. Pp

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

Splnění snu díl 11.

6. dubna 2010 v 18:31 | Jonas super fan number one |  FanFictions
"Awwwwwwwww!" řekla jsem, protože jsem se dozvěděla, že má být Disney párty a my na ní jdeme. "To je bezva!" řekla mi na to Tess. "Napadlo mě jestli nechceš jít s námi?" zeptala jsem se. "Oh. Já? To jako vážně?" "Jo, proč ne. Jako host. Pojď, bude sranda." "Já bych moc ráda, ale nevím jestli můžu." "A co jestli můžeš?" zeptala se mamka Tess. "Mami, víš, Amy jde i s rodinou Jonasů na Disney párty a nabídla mi že můžu jít taky. Můžu jít taky?" "A kdo všechno tam bude?" "Spousta Disney lidí z různých serálů a filmů Disney channel." odpověděla jsem. "Tak dobře. Můžeš." "Díky, díky, díky!" řekla Tess a skočila na mamku. "No a ještě je Teen Choice Awards." oznámila jsem potom ještě Tess. "Faktis?" zasmály jsme se. "Jo, jdeme tam. Jonásci jsou nominovaný na "Favourite Music Group", "Favourite TV Show" a Kev na "Favourite TV Actor". řekla jsem. "BEZVA!" "Jdeš?" "No snad budu moct." "Fajn. Snad mamku přemluvíš" "A...do kdy tu jsi?" zeptala se Tess. "No...já nevím. Měla jsem tu být dva měsíce, ale chce se mi zůstat dýl. Uvidím."
"Musím ti něco říct." řekli Joe a Demi nastejno. "Ty první." zase nastejno. "Né, ty první." zase. "Tak já." zase. "Tak." zase. Pak se nastejno zasmály. :) Nakonec začala mluvit Demi. "Chtěla jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nešel na tu Disney párty. "Bezva, tak to máme stejný téma." usmál se. "Půjdeš?" "Moc rád." "Tak jo." Když se Demi chystala odejít ještě se zeptal: "A šla by si i na to Teen Choice Awards?" "Moc ráda." usmáli se.
Vůbec jsem nevěděla co si mám vzít na tu Disney párty. Nakonec sem si vybrala světle modré šaty a nějaké doplňky. Pak jsem si učesala zvláštní účes. Těšila jsem se že se potkám s Disney hvězdama. Budou tam například Sterling Knight, Brandon Mychal Smith, Taylor Swift, Mitchel Musso, Jason Earles, Miley Cyrus, Billy Ray Cyrus, John Ducey, Chelsea Staub, Nicole Anderson, David Henrie, Selena Gomez, Tiffany Thorton, Jake T. Austin Cole Sprouse a Dylan, Brenda Song, Ashley Tisdale, Zac Efron, Vannesa Hudgens, Noah Cyrus, Emily Osment...atd. Bezva že jo? No tak jsme šli. "Tess? Tess? Tak, co je? Kde si?" "Á. tady sem." "No jo tady, ale kde." "Nahoře." "Jo už jdu." "Pojď už." řekla jsem. "Jo, jo. Tak jdem." "Wow! Sluší ti to." řekla jsem. "Šaty jsem na tobě ještě neviděla." "Já na tobě taky ne." dodala Tess.
"Awwwwwwwww!" řekla pro změnu Tess. "Je to tu bezva a Nickovi to navíc tak sluší." "Jo, ale pozval Selenu." "Koukni kolik je tu hvězd!" řekla jsem. "Jo!!!!" "Tamhle jsou Jonásci, tak pojď." "Awwwwwww! Támhle je Sterling!" zaječela Tess. "Jo. A támhle je David. Bezva tak pojď." "Ahojky." řekla jsem Jonáskům. "Ahoj." Byla s nimi i Selena. "Ahoj." řekla. Pokývala jsem na ní hlavou a usmála se. Demi se bavila se Sterlingem. Viděla jsem jí na očích že se jí líbí. Ale řekla jsem si že je k Joeovi nefér. Pak se na nás ale otočila a usmála se. "Půjdeme tancovat?" zeptal se Nick. "Tak jo." řekl Kev. "Smím prosit?" zeptal se mě Joe. "Jako tenkrát na plese." odpověděla jsem. "Jo." řekl a usmál se na mě s tím jeho úžasným úsměvem. "Tak dobře." souhlasila jsem. Hráli písničky jen od Disney hvězd nebo z Disney seriálů nebo filmů. Teď hráli Fly With Me. Bylo to hezký stejně jako minule. Možná lepší.
 Hvězdy měli i hezký oblečení. Například Sel měla zajímavý střih černých šatů a vlasy měla rovně sčeasné na stranu. Nebo Ashley měla červené kratší šaty a kudrnaté rozpuštěné blond vlasy. A Miley měla fialové šaty a rozpuštěné vlasy a zakroucený pramínek měla na straně. Klukům to taky slušelo. Třeba Jake měl hezký tmavě modrý oblek. A nemusím zmiňovat že Jonáskům to taky slušelo. Tess měla růžové kratší šaty a rozpuštěné navlněné blond vlasy. Všichni jsme se dobře bavily. Pak kdo chtěl mohl zazpívat. JB zazpívali "Hello Beautiful", Sel "Tell Me Something I Don't Know", Demi "Don't Forget", Sterling "StarStruck", Taylor "White Horse", Miley "Breakout" atd. Pak byl čas odjet. "Páni!" řekla Tess v autě. "To bylo úžasný! Jsem ráda že jsem jela."
"Joe?" Demi přišla k Joeovi do pokoje. "Já fakt nevím jak ti to říct. Víš my dva jsme vždycky byli spíš nej kámoši. A...já...já...já jsem se...no...no..." "Zamilovala do Sterlinga?" řekl Joe klidně. "Jak si to poznal?" "Já jsem viděl jak se na něj díváš. Ale mě to nevadí. Já tě chápu. Taky mi pořád příjde že jsme nejlepší kámoši a ne jako pár." "Vážně?" "Jo." "Takže v poho?" "Jasně v poho. Opravdu." řekl. "Tak jo. Ahoj." "Ahoj."
Nick byl štastnej že má zpátky Elvise. Mě ale vrtala hlavou jiná věc. Co ty fotky? Jak jsem nacházela v lese.  To Billy udělat nemohl. Ten Elvise našel. Šla jsem se podívat do lesa. Tam sem vždycky našla odpověď. A vida. Byla tam nějaká holka.Měla na sobě foťák a tašku ve který měla očividně spoustu fotek. "Ahoj." řekla jsem. Vypadla jí jedna fotka. Fotka Elvise. "Ahoj." řekla nesměle. "Ty máš ráda Elvise a Jonásky?" "Jo moc." Mohlo jí být tak 8. Najednou mi bylo všechno jasný. Chodila si sem dělat fotky a měla jich tolik že jí padali. No a náhodně jí vypadli tak divně jak vypadli. "Dobře. Tak ahoj." řekla jsem a běžela zpátky. Pak jsem všem všechno řekla. Úplně na ty fotky zapoměly. "Jo to dává smysl." řekl Joe. "Fajn. Konec záhad." řekla jsem. Teď nás čekalo Teen Choice Awards.
Pokračování příště


JB 24

Splnění snu díl 10.

5. dubna 2010 v 14:30 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Je tu další díl. Tentokrát hodně brzo. :)

Ten rozhovor s Kevem mi pomohl a bylo mi líp. Šla jsem se projít do lesa a spatřila jsem nějaký pohyb mezi stromy. Přišla ke mně nějaká žena. "Ahoj. Támhle bydlí rodina Jonasů že ano?" "Jo. Kdo jste?" "Jsem Sharon. Nejsem od tisku neboj. Jen se tě chci na něco zeptat." "Dobře." "Znáš se s nimi?" "Ano, jsem tam na návštěvě." "Ó no výborně. Nick Jonas. Jak moc má rád Elvise?" zeptala se na otázku která mě trochu udivila. "Jste tu kvůli jeho ztrátě? Viděla jste ho? Našla jste ho?" "Ne, jen to potřebuju vědět. Jak reaguje na jeho zmizení?" "Hodně špatně." řekla jsem. "Pořád je jen zavřený ve svém pokoji a telefonuje. Je strašně zničenej." "Tak to jsem netušila. Hele tady je moje adresa. Vem si jí a na Štědrý den mi zavolej." "Proč?" zeptala jsem se nechápavě. "Prostě to udělej." "Dobře." "Jo a o tomhle rozhovoru nikomu neříkej." řekla naposled a odešla. Přišlo mi to divný a zvláštní. Bylo mi jasný že mi neřekla pravdu. Rozhodla jsem se že jí poslechnu a nikomu to neřeknu.
"Ahoj." řekl Joe. Čekal na začátku lesa. "Ahojky." odvětila jsem. "Pojď. Chci ti něco ukázat. Ale zavři oči." "Tak jo." řekla jsem váhavě. Vedl mě docela daleko do lesa. Měla jsem takovej zvláštní pocit, když mě držel za ruku. "Tak můžeš otevřít oči." řekl. "Páni!!!" řekla jsem. Dovedl mě totiž na naše oblíbené místo kam jsme před dvěma lety chodily. "To je úžasný, Joe. Díky." Byla to malá mýtina s potůčkem. Vážně kouzelný místo. "Nemáš zač." řekl. "Už dávno jsem si říkal že tě sem vezmu, ale nějak nebyl čas." "Vůbec se to tu nezměnilo. Měli bysme sem vzít Nicka. Aby se odreagoval." "Jo to jo. Tak strašně ho to vzalo." S Joem jsme si  byli tak blízký, že jsem přemýšlela jestli mu mám říct o tom rozhovoru. Rozhodla jsem se že ne. Byli jsme si hodně blízký, ale nejsem jasnovidec. Nemohla jsem vědět, jestli zareaguje tak jak chci a jak jsem si myslela že zareaguje. "Ještě jednou díky." řekla jsem. Chvíli jsme tam byli a povídali si. No ta chvíle nakonec byli dvě hodiny.
Zbývali tři dny do vánoc. Nick přišel dolů. "Ahoj." řekla jsem. Všichni byli někde venku, byla jsem tam jen já. "Končím." řekl. "S čím?" "S hledáním Elvise." "COŽE??????" zeptala jsem se s obrovským údivem. "Nemá to cenu. Už ho nikdy nenajdeme." "TO NEŘÍKEJ! To není pravda! Máme ještě naději." "Ale ne. Nemáme, Amy." "Nicku. Takhle tě neznám. Ty se přece nevzdáváš. Popral si se s nejhorším obdobím cukrovky. Musíš zvládnout i tohle. A vůbec, kašlu na nějakej slib. Musím ti to říct. Nemůžu se na tebe dívat. Dneska jsem potkala jednu ženu. Sharon. Ptala se na tebe a na to jak ztrátu Elvise zvládáš. Řekla jsem jí že hodně špatně a ona mi dala svojí adresu. Nicku. Máme šanci. Řekla mi že jí mám na Štědrý den zavolat. Neřekla mi úplnou pravdu. Myslím že o Elvisovi něco ví." "Amy." řekl úlevně. "Alespoň máme nějakou šanci. Jsem rád že si mi to řekla." "Já jsem taky ráda. Řekla mi že to nikomu nemám říkat, ale nesnesu se na tebe dívat, jak se trápíš. Ještě tři dny. A pak se dozvíme něco víc. Ale nechci abysme si dělali falešný naděje. Nevíme co nám chce říct." "Jo, ale ostatním to neřekneme. Nechci aby se to zvrtlo." řekl. "Souhlasím."
Šla jsem k Tess. "Ahojky." řekla jsem. "Co je že máš tak dobrou náladu?" zeptala se. "Mám to napůl." Stromek byl už postavený i s dárkama. Pořád mi to přišlo tak neuvěřitelný. Že se to muselo stát zrovna Jonáskům. Najednou mi přišlo všechno naprosto děsný. Vyběhla jsem od Tess. Potřebovala jsem si poslechnout "Hold On". Protože přesně to jsem potřebovala. Vydržet. Když jsem si to pustila přišel tam Kev a Joe. Zazpívali jsme si. Pak jsem oba dva obejmula. Pak jsme začali blbnout a lochtat se. Ten den utekl celkem rychle. A tolik se toho stalo.

Dva dny do Štědrýho dne. Dva dny od pravdy. Uběhly celkem rychle. Já a Nick jsme po sobě pořád nervózně koukaly, protože jenom my jsme věděly o Sharon. Vlastně jsem ani nevěděla kdo to je. Ale bylo mi to jedno. Jestli věděla něco o Elvisovi, bylo to fuk.

U zločince
U Sharon nikdo nevěděl o tom že byla za rodinou Jonasů. Sháněla nové štěně, které by se Elvisovi alespoň trochu podobalo. "Billy, musím ti něco říct..." "Co? Ty si za nima byla?" řekl Billy když mu všechno řekla. "Klid. Ta holka má moje číslo a zavolá mi. Říkala že je naprosto zničenej. Tak tady máš to svoje "Je jim to jedno". Spokojenej?" odpověděla Sharon naštvaně. "Dobře, dobře. Asi jsem to přepísknul. Najdeme nové štěně a Ashley všechno vysvětlíme." "Jo, to by chtělo. Dokonce jsem se na internetu dozvěděla že Nick má cukrovku." "To je hrozná nemoc." řekl Billy. "Jo to teda je. Tak pojď. Jdeme vybrat to štěně." "Ale nejdřív to řekneme Ash."

"Tak. Je tu den D." řekla jsem Nickovi. "Jo, jo." "Tak já jdu na to." Vytočila jsem to číslo co mi dala. "Haló?" "Sharon! Dobrý den, to jsem já ta holka se kterou jste mluvila v lese o Elvisovi. Amy." "Á Amy. Ahoj. Dobře tak mi dej adresu a mi s Elvisem přijedeme." "COŽE???????????????!!!!!" zařvala jsem do telefonu. "CHCETE ŘÍCT ŽE HO MÁTE U SEBE?????????????!!!!!!!!!!!!!" "Ano. Víš já ti to nechtěla říkat. Naše dcera, Ashley, má toho psa fakt ráda a tak jsme potřebovali čas abysme sehnali jiné štěně." Nick mi doslova vytrhl telefon z ruky a zapnul reprák. "CO TÍM MYSLÍTE?" "Promiňte? Kdo je to?" zeptala se zmatená Sharon. "Já, Nick. Majitel Elvise." "Aha. Přivezeme vám ho. Řekněte mi adresu." Nick jí rychle nadyktoval adresu a zmateně a omámeně zavěsil. "To snad nemyslí vážně." řekla jsem otupěle. "My se tady trápíme celý čtyři dny a nakonec zjistíme tohle." "Já tomu nemůžu uvěřit. Budu mít Elvise zpátky?" "Nejspíš jo." Zařval až ho zabolelo v krku. "Já jsem ztrácel naděje. Před třema dněma jsem to chtěl vzdát. A stane se tohle." "Amy. Já nedokážu slovy vyjádřit díky." "Nemusíš. Já jsem vlastně nic neudělala." "Ale jo udělala. Dala jsi mi novou šanci. Díky." Obejmul mě až jsem skoro nemohla dýchat. "Nicku, Nicku. Škrtíš mě." "O, promiň." řekl. "Dobrý." řekla jsem se smíchem a s hroznou radostí, protože se mu poprvé od té doby na tváři rozlil úsměv. "Musíme to říct ostatním!" řekl. "Jo!" Dani a Demi už byli tady. "LIDI! LIDI! LIDI! LIDI!" křičeli jsme oba dva jako šílení. Pak jsme všem všechno řekli. Byl to pro ně šok. Všichni jsme se najednou otevřeli. Za chvíli jsme ovšem uslyšeli dodávku. Hrnuli jsme se ke dveřím a Kev skákal přes Joea a Joe přes Nicka a Nick přes Keva až se jim nakonec podařilo otevřít dveře. Nick se snad 100km za hod. rozběhl k autu. "ELVISI! ELVISI!...." křičel pořád dokola. Elvis vyběhl z auta a běžel ke svému pánovi, ale nestihl to, protože ho Nick mezitím povalil na zem. Váleli se tam tak a dováděli. Všichni jsme se pak rozběhli za nima. Spadli jsme na zem a váleli se taky. Brečeli jsme radostí. A po hoooodně dlouhý době jsme viděli Nicka se smát. Bylo to jako z pohádky se štastným koncem. Prostě bezva. Pak jsme celý zelený od trávy poděkovali Sharon a šli k Tess. Konečně všichni viděli tu nádheru. Rozdali jsme si dárky a bylo to zase jako dřív. "Tolik se toho za poslední týdny událo." řekl Kevin Sr. "Jo." řekl štastný Nick s Elvisem v náručí. "Teď už snad všechno bude dobrý." řekla Demi.
Pokračování příště

jonas-brothers-78296
JB 101
JB 89

Splnění snu díl 9.

4. dubna 2010 v 22:36 | Jonas super fan number one |  FanFictions
Doufám že se bude líbit. Komentyyyyyy! :-)

"Máme tolik dopisů od fanoušků co tě podporují a přejí hodně štěstí s hledáním Elvise. Nebo dokonce chtějí pomoct." řekl Joe Nickovi jedno ráno o vánocích. Ano. Už byli vánoce. Bývali bysme si je užili, ale né. Někdo musí ukrást Elvise. Ale kladla jsem si pořád jednu a tu samou otázku. Proč? Proč by ho někdo kradl? Přišlo mi to jako blbost. Napadlo mě samozřejmě že se někomu strašně líbí. Třeba nějakému fanouškovi. Ale pořád jsem to neviděla jako důvod ke krádeži. Ještě víc mě děsila představa, že se třeba ztratil.
U Tess to pořád vypadalo krásně. Ale k čemu nám to bylo? "Ahoj Amy." řekla smutně Tess když mi šla otevřít. "Pořád myslím na Nicka. Je mi hrozně. A...musím ti něco říct. Víš..já mám Nicka ráda. Moc ráda. No...zkrátka se mi líbí." "Já jsem to tušlia." "Jak to?" "Viděla jsem jak se na něho díváš. Ale je ti jen třináct." "Už skoro čtrnáct. Ale to je stejně jedno." "Já tě chápu. Co uděláme s Vánocema?" "No, tak to nevím. Nikdo nemá na oslavy náladu. A vlastně není ani čas. Všichni neustále hledáme Elvise." "Jo." "Mají přijet Demi a Dani." "Kdy?" "V pátek večer." "Dobře."

Zločinec
"Elvis je tak roztomilej, tatí!" řekla 4letá Ashley. "Ano, právě proto jsem ti ho koupil."odpověděl její otec Billy. "Jak dlouho jí to hodláš tajit?" zeptala se Sharon, mamka Ash. "Nemůžu jí říct, že jsem ho ukradl." "Jak si vlastně mohl?" "Podívej se jak se jí líbí. Už je to tak dlouho, můžeš to přestat rozmazávat? Navíc já nevím komu patří. A můžu za to že jsem našel tak hezkého pejska pro svojí dcerku?" "Ne, ale jen si myslím že jsme měli zkusit najít  jeho pravého majitele. Dokážeš si představit jaký má strach?" "Ále. Ten už na něj dávno zapoměl a má novýho psa." "A co když ne?" "To není můj problém. A nedívej se na mě takovým vyčítavím pohledem."

Nick byl celý dny zavřený v pokoji a telefonoval. "VIDĚLI JSTE HO? TAK JO? Ne. Tak nashle." Slyšela jsem ho říkat když jsem se za ním šla podívat. "Ahoj." řekla jsem a musela jsem se přemáhat abych to neřekla moc smutně. Tak jak jsem se cítila. "Ahoj." Mohla mi utrhnout srdce, když jsem ho viděla tak skroušeně sedět a s chrapotem, jak pořád telefonoval. "Vím že je to hodně zbytečná otázka, ale jak ti je?" "Hrozně." odpověděl. Šla jsem k němu a obejmula ho. "Hele, nepřestaneme pátrat. Nemůžeme přestat. Nezvládnu se na tebe dívat, jak trpíš." "To je dobrý." "NE, to není. Jsi strašně zničený. Vidím to na tobě." "Já si tak přeju abysme ho našli." Položil mi hlavu na rameno. Vlasy mu voněly po jabkách. Miluji jabka. Vypadalo to jako kdyby všechno bylo normální. Ale všechno bylo právě naopak. "Odpočiň si." řekla jsem. Pak jsem odešla z jeho pokoje a byla jsem tak zadumaná že jsem na konci schodů vrazila do Keva. "Ou, promiň." řekla jsem. " V pořádku. Můžeme si promluvit jestli chceš." "Tak jo. O čem?" zasmáli jsme se. "O čemkoliv. Ale ne o hlavním tématu. Víš co mám namysli. Potřebuješ se odreagovat." řekl. "Souhlasím. Dáme si džus?" "Moc rád." "Těším se na Dani a na Demi." "Jo, já taky. A víš že...

U zločince
"Tatí! Tatí! Tátí! Koukej!!! Tenhle pejsek vypadá jako Elvis!!! Mámí! Koukejte!!!" volala Ash přes celý dům. "Tak ukaž Ashley." řekla Sharon. "BILLY!" zavolala Sharon. "Co?" "Koukni!" "WOW! Ten pes vypadá úplně jako Elvis!" "Jo, to teda jo." "Co tam píšou?" Nick Jonas je na procházce se svým zlatým retrívrem Elvisem...!!! "Čti dál!" řekl Billy. Elvis je v rodině Jonasů už něco přes rok. Jeho hlavním opatrovníkem je Nick. Joe a Kevin ho prý jen rozmazlují laskominami a tak musí Nick každý den vařit žrádlo. Obyčejných granulí se prý ani nedotkne! "Vidíš mamí já ti to říkala." "Billy musíme si promluvit." "Jo." "Počkej tu, Ash." "TO SNAD NE! Já jsem rockové hvězdě ukradl psa? No to je děsný!" "Co budeme dělat?" "Ashley toho psa miluje. Ale nechat si ho nemůžeme." "No to ne." "Alespoň do vánoc. Na vánoce jí všechno vysvětlíme a koupíme nového psa." "Dobře, ale dáme jim vědět že máme jejich psa." "Blázníš Sharon? Pak nám ho nenechají ani do zítřka!" "Tak co chceš dělat?" "Prostě to do vánoc vydrží. Hvězdy mají psy jako módní doplňky. Třeba jsou nakonec rádi že je pryč, nebo mají nového psa." "No, jak myslíš."
Pokračování příště

Living the Dream2 2